Co je sociální rehabilitace?

Sociální rehabilitace je jednou ze služeb definovaných v zákoně o sociálních službách. Je zaměřená na posilování osobních schopností a dovedností člověka tak, aby mohl fungovat v přirozeném prostředí, zejména v oblasti zaměstnání a kulturního života. Je určena osobám s kombinovaným, tělesným nebo zdravotním postižením anebo osobám v krizi.

Proces sociální rehabilitace přestavuje také vývojovou fázi v životě člověka, ke které dochází po poškození normální kvality života. Mezinárodní klasifikace nemocí ICIDH rozlišuje postižení orientační, postižení ve fyzické a pohybové závislosti, v zaměstnání, ve společenské integraci, v hospodářské soběstačnosti a postižení ostatní. Právě sociokulturní postižení nepostihuje pouze ty, kteří přímo postižením trpí, ale také ty, v nichž z různých příčin vzbuzuje postižení negativní reakce. V Čechách nebyly v minulosti vytvořeny podmínky pro integraci. Většina osob s postižením byla nucena žít ve svém vlastním, uzavřeném vnitřním světě, který byl odtržen od společenské reality. Lidé s postižením byli až do listopadu 1989 zřetelně separováni od ostatních vrstev společnosti. Se změnou společenské a politické situace po listopadu 1989 se postupně měnila i péče o lidi s postižením v souladu s celosvětovými a evropskými trendy. Listina základních lidských práv a svobod jednoznačně vymezuje i práva této sociální skupiny. Plné realizaci však bránila řada objektivních překážek. Jednou z nich byl i vztah běžné veřejnosti ke spoluobčanům s postižením. Výchovu tzv. zdravé veřejnosti bylo tedy nutné začít pojímat systematicky a koncepčně v dlouhodobém procesu, kdy bylo a je třeba působit na všechny věkové skupiny obyvatelstva různými formami a metodami a zároveň uvést tento složitý proces do souladu s celosvětovým stavem v této oblasti.

Důležitým pojmem se tedy pro dnešní dobu stala integrace. Význam tohoto procesu spočívá nejen v dopadu na kvalitu společenského postavení lidí s postižením, ale také v podílu na ozdravění mezilidských vztahů ve společnosti vůbec. Jedním z hlavních kritérií tzv. zdravé společnosti je, že se rozvíjí jako celek, aniž by kohokoli vytlačovala ze svého středu. A odmítá-li společnost přijmout mezi sebe slabé a nemocné, pak je to příznakem její vlastní slabosti.

O tzv. ucelené rehabilitaci se mluví tehdy, pokud důsledky nemoci či postižení nemohou být řešeny pouze zdravotnickými prostředky a stav je trvalý či dlouhodobý a pokud nemoc či postižení není možné léčbou plně odstranit. Jednotlivé složky ucelené rehabilitace na sebe vzájemně navazují a propojují se díky týmům odborníků, kteří mezi sebou úzce spolupracují za účelem dosažení individuálního cíle člověka s postižením. Na rehabilitaci léčebnou navazuje rehabilitace sociální, která u osob produktivního věku často směřuje přímo k rehabilitaci pracovní, čímž je dána člověku s postižením možnost příprav na pracovní uplatnění a zařazení se do pracovního procesu.

 

Formy sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace je poskytována v ambulantní a terénní formě bezplatně. Služba naučí klienta všem dovednostem, které potřebuje k samostatnému a spokojenému životu. Posláním sociální rehabilitace je kromě přípravy na samostatný život také prevence sociálního vyloučení osob se zdravotním postižením. Základem spolupráce mezi poskytovatelem služby a klientem je maximální využití stávajících schopností klienta a jejich posilování, upevňování a rozvíjení.

 

Podpora v sociální rehabilitaci je zaměřena na:

• zdraví – naučit se péči o sebe sama a zásady životního stylu
• pracovní oblast – uplatnění se a nalezení smysluplné práce
• společenský život – podpora a navazování mezilidských vztahů, fungování ve společnosti
• volný čas – trávení volného času, koníčky, zájmy

A právě aktivity vedoucí ke smysluplnému trávení volného času jsou zaměřeny na rozvoj a podporu konkrétních schopností a dovedností klientů s využitím metod a technik pracovní terapie, arteterapie, psychomotorické terapie a dalších podpůrných psychoterapeutických postupů.

 

Keramická dílna

Podpůrná psychoterapeutická skupina opírající se o arteterapeutickéa ergoterapeutické postupy. Prostřednictvím práce s výtvarnými materiály je zapojena jemná motorika, podporující činnost celého mozku, což má pozitivní odraz v celkové aktivaci. Cílem je zlepšení objektivní i subjektivní zdatnosti za využití ergoterapeutických a arteterapeutických činností, podpora kompetencí a silných stránek uživatelů.

Relaxace

Podpůrná psychoterapeutická skupina využívající prvky psychomotorické terapie a psychohygieny, která se zaměřuje na možnosti autoregulace a posílení duševního zdraví. Obvyklou součástí je blok relaxačního a zdraví prospěšného cvičení. Cílem je zlepšení objektivní i subjektivní zdatnosti, snížení pocitů úzkosti a napětí, posílení pozitivních prožitků v souvislosti s tělesným prožíváním.

Trénink kognitivních funkcí

Aktivizace a rehabilitace zacílená na kognitivní funkce formou tréninku paměti, koncentrace, představivosti a logického myšlení za pomoci herních aktivit a adaptability. Cílem je posílení schopností zajištění běžných životních potřeb, zlepšení sebevnímání a sebepojetí.

 

Závěrem

Díky sociální rehabilitaci se lidé s duševním onemocněním naučí zvládat nároky běžného společenského života. Nabízí klientům upevnit si stávající dovednosti, rozvíjet se a žít samostatně. Umožnuje aktivní využití volného času, naučení se novým dovednostem a navazování nových sociálních kontaktů.